Jeden z workshopů na Solar Plexu byl o rozjímání o hebrejských písmenech a tarotu v Ilanu – stromě života. Respektive jeho modelu ze 17. století, který je v současnosti velmi populární a nabývá mnoha různých variant a forem. Kabalistický strom byl rituálně položen na podlaze, aby se v něm dalo chodit a do jednotlivých stezek byly vloženy taroty na základě korespondence s hebrejskými písmeny. Lasenicův i Crowleyho tarot se v přiřazení písmen liší. Hlavním smyslem workshopu bylo projít si stromem, popřemýšlet o stezkách mezi jednotlivými kvalitami v Sefirot a pak určit, zda k nim více patří tarot Lasenice nebo Crowleyho anebo pouze a jenom hebrejské písmeno. Ke každému písmenu byly popisky, jednotlivé karty byly vytisknuté na papíru formátu A4 a na rozjímání bylo času dle potřeby. Pokračování…





Servitor je entita speciálního druhu, vytvořená pro jeden nebo několik účelů. V jistém smyslu se jedná o pokročilejší a oživené nebo spíše zbytostnělé sigilium. Klasický příklad pro představu: je to jakákoli kouzelná bytost nebo imaginární kamarád, kterého jsme měli v dětství, nebo s nimž jsme kdy vedli rozhovor nebo cokoli podnikali. Jedná se tedy o myšlenkovou formu, část psýche s určitou mírou nezávislosti. V dospělosti je možné využívat tento princip mnohem efektivněji vzhledem k potřebám, které ve světě máme, jako jsou peníze, sex a zábava, ale také vědění, kreativita a osobní vývoj. Nutně také nemusí servitoři sloužit pouze nám, ale mohou být i pro někoho dalšího. Přeci jen ty myšlenkové formy mohou být sdíleny, přenášeny, ale také vnucovány.
Rituál nazývaný Kabalistický kříž vychází z učení Hermetického řádu Zlatého Úsvitu. Patří k jeho nejjednodušším rituálům. Hlavní úlohou rituálu je vyrovnat světlo v astrálním těle. Z tohoto důvodu je právě součástí Malého zaklínacího rituálu pentagramu, jak na jeho začátku, tak i na jeho konci, ale není to nutností.
Občas tvrdím tváříc se krutopřísně, že jsem Castanedovec. Žádný tolték, žádný nagual… Castanedovec. A lidé znající dílo Carlose Castanedy rozšíří zorničky doufajíc, že ze mne vypadne moudro či trik se špičatým kloboukem. A lidé jej neznající se zatváří nechápajíc, jako se tvářím uvnitř sebe mnohdy já sám. Leč my lidé škatulky, krabičky a šuflíčky zoufale potřebujeme, jinak bychom se ztratili ve světě. Až zemřu, doufám, že na palci mi nebude vyset štítek „mrtvý Castanedovec“. Považoval bych to za hluboce ironické. Zvláště je-li jedním z cílů nagualismu takříkajíc „podvést smrt.“
Magie má velmi krásný, logický a jasný klíč k univerzu.
Zlaté verše – Chrisa Epe – pocházejí z pera Pythagorova žáka Lysise Tarentského. Pythagoras ovlivnil celou řadu antických, středověkých i novověkých myslitelů. Přestože Zlaté verše nebyly přímým dílem Pythagora, byly učeny z paměti a recitovány jako modlitba. Elifas Lévi se k nim ve svém díle Dějiny Magie vyjadřuje takto: „Zlaté verše zdají se býti pedagogickými poučkami. Avšak jejich význam je jiný. Jsou to úvodní zákony magického zasvěcení, první díl Velikého Díla, což znamená utvoření dokonalého adepta.“

Poslední komentáře