Lucidní snění – základní techniky v praxi  0

Lucidní-sněníSnění jako takové je možné rozebírat z několika úhlů. Postupem času jsem zjistila, že nejčastěji přemýšlím o dvou z nich – prvním je způsob, jakým se do snění dostat a jeho efektivita, druhým pak kvalita snu a jeho prostředí. V tomto článku se budu věnovat problematice prvního, přece jenom základního, bodu.

Cílem tohoto článku není popsat veškeré techniky k podpoře nebo dosažení lucidního snění, ale hlavně ty, kterým se věnuji nebo se k nim aktuálně chystám. Tento článek jsem publikovala již před lety. Původní verzi jsem tedy poupravila podle nově získaných zkušeností. Metod jsem se dotkla letmo a v kostce, se snahou podtrhnout jejich podstatné části. (I když osobně mám za to, že by každá z nich mohla vydat na vlastní článek …)

V zásadě bych rozdělila techniky do dvou kategorií. V první ty, které praktikujeme kdykoli během dne, v druhé kategorii pak techniky, které přichází na řadu před spánkem samotným. Nabízela se i varianta třetí kategorie – Spánkové praktiky. Nicméně vzhledem k tomu, že k cílenému probuzení během snění dochází většinou (alespoň u mě) na základě práce během dne, jsem poslední jmenovanou kategorii vypustila.

Denní praktiky


 

Testování reality

Co má metoda vyvolat: Metoda má dva cíle. Prvním je zvýšení pozornosti ((nazvala bych to nejvýstižněji jako aktivování faktoru „tady a teď“)) a nastavení dotazu na realitu na co nejčastější frekvenci s cílem co nejkratší automatické frekvence mezi dotazy. V závěru se vám test sám spustí během snu, kdy pak dojde na jeho základě k samotnému uvědomění.

Postup: V předem stanovených intervalech provádíme test – stačí zhruba 10x za den. I to dá na začátku zabrat. Testování samotné spočívá v uvědomění si toho, kde jsme všemi dostupnými smysly.

Nejdůležitějším v tomto případě je zrak – pokud se ve snovém světě na nějaký objekt zaměříte na delší dobu, začne se automaticky měnit (ze slánky je lžička apod.). Snový „program“ je přizpůsoben na vnímání celého kontextu, nikoli detailů. Proto zaostřujeme pozornost. Ideální je i nahlas si říct: „Nesním teď? Nezdá se mi to?“ ale někdy stačí i pouhé: “Co to sakra je?“ Kdo zaseje pochybnost, má z části vyhráno.

Vnímejte dané reálné místo čichem. Jaké vůně se zde vyskytují? Sluchem se na chvíli zaměřte na zvuky kolem, hmatem pak třeba na předmět, který zrovna držíte v ruce. Na kůži vnímejte sluneční paprsky nebo chlad z kapek deště, ostrost kamínku v botě atd. … Nechte myšlenky na cokoli jiného zmizet, a místo toho se ponořte do okolí – jde o to doslova fascinovat své vnímání přítomností.

Snová realita vykazuje značná pokřivení od našeho běžného světa (zcela zřejmé nesmysly, nesymetrie, voda teče vzhůru atd.). V tomto stavu stačí zůstat i pouhé dvě, tři minuty. Změnu vědomí na tuto úroveň, zejména se zaměřením na dlouhodobý účinek, rozvádí například Castaneda. ((Seznámila jsem se s ním jako s autorem, ale přímo příkladem a zdrojem technik mi v rámci tréninku na Lucidní snění nestal.))

Záludnosti: Zapomínání na testování, nedostatečná soustředěnost při testu, příliš nízká frekvence mezi jednotlivými zkouškami.

Vyzkoušeno v praxi. Testování jsem prováděla nejprve formou upozornění budíku v mobilu ((nastaveno na 10 časů různě během dne, ale i pravidelný čas může skýtat jisté výhody)), později podle toho, jak se mi to vžilo do hlavy i bez této pomůcky. Test reality spočíval v uvědomění si svými smysly a zaměřením na místo kde se právě nacházím, a několika vteřinovým pohledem na hodinky (potvrzení, jestli sním nebo ne). Metoda byla úspěšná, ale kvantifikovat četnost LS po jejím použití bohužel nemůžu.

 

Fixace na objekt

Co má metoda vyvolat: Jedná se o možnost „naprogramování“ testu reality. Objekt, který si takto zafixujete v reálu, pak při jeho spatření ve snovém světě vyvolá test automaticky, čímž dojde k aktivaci vědomí.

Postup: Volba předmětu fixace je na vás. Buď se můžete soustředit na dané místo, čas, popřípadě i věc. Například test reality provedete, kdykoliv uvidíte předmět, který ve snu vídáte často ((zvíře, třeba psa, nebo předměty jako hodinky, dveře, někdo hledá ve snu vlastní ruce, i když spíše ve snu uvidíte ruce jiných lidí než svoje … atd.)). Nevyplácí se však fixovat více než jeden objekt, ani zvolený objekt příliš často měnit. Také nedoporučuji fixaci na činnost, pokud ji provádíte vy, těžko si na to vzpomenete. Potřebujete to VIDĚT – tedy na někom jiném. Jsou také sny, kdy sami sebe pozorujeme jako by zvenčí, ale já osobně příliš takových snů nemám.

Dalším způsobem je časté pozorování vybraného předmětu, kdy mu věnujeme plnou pozornost a zároveň rozvíjíme záměr probudit se po jeho spatření ve snové realitě.

Co je k tomu potřeba: Pozornost. Ta je základem. Ze začátku můžete jako já používat různé pomůcky, ale jsou i jedinci, co si troufnou přímo bez nich.

Záludnosti: Zapomínání na testování, nedostatečná soustředěnost při testu, příliš nízká frekvence mezi jednotlivými zkouškami.

Vyzkoušeno v praxi. Bohužel jsem nedala jednotlivým „záchytným bodům“ dost času na uvedení do praxe, a dost jsem je měnila, takže úspěšnost byla spíše náhodná.

 

Snový deník

Co má metoda vyvolat: Aktivace paměti snů. Osobně jej beru spíš jako nástroj k osobnímu rozvoji, interpretaci snů a způsob pozorování vývoje snů mimo lucidní snění. Základ je zápis běžných snů ale zaznamenávám i průběh těch lucidních.

Co je k tomu potřeba: Deník v elektronické (Word se dá na rozdíl od papírového deníku zaheslovat) nebo přímo v papírové formě. Hlava se prokázala jako ne zcela vhodné úložiště …

Postup: Ideální je sen zapsat ihned po probuzení, kdy je v paměti nejčerstvější. Navíc se dá během toho do snu vrátit a snadno si tak některé věci vybavit. Podstatný je děj samotného snu, který umožňuje pracovat se symbolikou a významem manifestovaných věcí/osob apod. Já záznam doplňuji i o pocit, který ve mě sen vyvolal, svou interpretaci, která mě napadne jako první, a zároveň jej hodnotím i třeba o několik dní později. Můžete připojit i záznam ze dne, kdy jste si na sen „z ničeho nic“ vzpomněli a dohledat tak jisté asociace, které vám na něj dají další náhled. Sen zapisuji v první osobě, tedy JÁ a v přítomném čase (snáz se vše vybavuje a občas vás i přečtení zápisu „vyhodí“ zpět do vzpomínky ke snu. Vyjímkou jsou sny, které pozoruji nestranně jako třetí osoba. Tehdy zápis přizpůsobím. Sny třídím podle nadpisů, které se vztahují k hlavní náplni děje (lépe se vám vše zapamatuje i následně hledá a vzpomíná).

Záludnosti: Zápis trvá různě dlouho, je potřeba si stanovit základní osnovu, podle které postupovat aby to nebylo jen zapsání snu a konec, ale navazovala na něj i nějaká další reálná práce. Vstávat o patnáct minut dříve nebo během noci, když se probudíme kvůli zapsání, se občas prostě nechce, že? …

Vyzkoušeno v praxi, ale bohužel jsem měla tolik detailů v hlavě, kterých jsem se „nechtěla vzdát“ (podle rady – zapisujte si vše, co je podle vás podstatné, prostě je to ve výsledku dvojí zbraň), až se zápis stal tak podrobným a složitým, že se mi do toho přestalo chtít a časem jsem tuto techniku opustila, i když teď plánuji návrat, protože v posledních měsících se mi bývalé záznamy velmi hodily.

 

Mapování snů

Co má metoda vyvolat: Jedná se o zapamatování míst, která ve snech navštěvujete. V kombinaci s testem reality je metoda dost účinná. Díky vědomému zapamatování a práci s místem si při jeho návštěvě ve snovém světě zvyšuje pravděpodobnost uvědomění si toho, že spíte, přes „tohle přece znám, už jsem tu byl!“. Dream mapping může ale nemusí navazovat na snový deník, podstatný není děj, ale místo, snová bublina. 

Co je k tomu potřeba: Opět elektronická nebo papírová forma vedení poznámek. Takže buď máte možnost zakreslování na jeden velký papír, nebo na malé papíry, které podle umístění míst ve snovém světě slepujete k sobě (můj nejoblíbenější způsob) nebo za pomocí programu, který jsem našla. Našla jsem jej pod názvem First Gate. Vznikl v Rusku, ale většinu ovládacího panelu jsem přeložila pro zájemce i do češtiny ((dejte a pošlu jej, internetové úložiště s programem se totiž celkem často přesouvá)).

Postup: Na papír ((kamarád používá originálně i Malování v PC, které má určitě své výhody, nicméně mě tento způsob nesedí)) si zakreslíte místo, o kterém se vám zdálo. Děj zde není podstatný, ale Deník vám pomáhá si i po roce, kdy se na nákres místa podíváte vzpomenout mnohem snáz. Zakreslete si ulici, cestu, dům, ze kterého jste vyšli, les, vodu, cestou, kudy jste procházeli, kde sen začínal a končil ((toto značí hranice snové bubliny)). Používat barvy je dobrou volbou, orientace v „mapě“ je pak snazší. Nakonec zjistíte, že některá místa na sebe navazují, já v tomto místě papírky slepím, a tím mapa roste a dostává konkrétní obrysy. Někdo kreslí „real“, tzn. jak to viděl, jiný má značky pro vodu, strom, dům, … a víc detailů nepotřebuje.

Záludnosti: časově trochu náročnější, vyžaduje přemýšlení a někdy (trochu bolestivé) vzpomínání typu „Jak ono to tam bylo?“. Když si sen nezapíšete aspoň v kostce ihned nějaké detaily vám uniknou. Ideální je k tomu učit se aktivovat paměť na sny, ale to už je jiné téma. Chvíli trvá, než si svět „poslepujete“, ale výsledky stojí za to.

Vyzkoušeno v praxi, baví mě kreslit, takže jsem byla schopná trávit nad mapováním dost času. Pracuji s real tvorbou, značky se mi nelíbí. Spojováním jednotlivých „snových bublin“ – co sen bublina, jsem objevila nový svět, jednotlivé místa na sebe nejen navazují ale svět má i několik sfér. Zvolila jsem metodu menších papírů na kreslení. Sama si často vzpomenu na nějaký starý sen během dne, tak ho nakreslím a do mapy přidám později. Nemusím tak čekat až se dostanu k mapě domů nebo ji nosit všude sebou.

Některá místa navštěvuji častěji než jiná a mívám k nim různý vztah. Některá snová místa mi i vyloženě dobíjí baterky. Také je zvláštní pozorovat jejich symboliku jako celek. Zkoušela jsem i program na mapování, ale pro mě se ještě dost neosvědčil. Postrádal hodně pro mě podstatných detailů, ale měl nespornou výhodu – ke každému místu jste mohli zapsat daný sen. Nebylo pak potřeba vést si samostatný deník s obsahem, vše bylo na jednom místě. Chytré, ale ještě nevychytané.)

 

Předspánkové praktiky


 

Tvorba dream gate

Co má metoda vyvolat: Vytvoření vstupu přímo do snění v průběhu usínání.

Co je k tomu potřeba: Uvolnění ((ideální naučit se autogenní trénink ev. se věnovat praxi jiného způsobu zklidnění těla a mysli – meditace, jóga, strečink)), cílevědomost ((neupadnout do spánku)), trpělivost ((vytváření dream gate trvá u každého různě dlouho a je třeba se mu věnovat celkem intenzivně)) a vizualizace, ta je základním předpokladem. 

Popis: Před usnutím zvolíte vhodnou polohu ((u mě například na zádech, dá se v ní uvolnit tělo a přitom v ní ne a ne usnout. Tedy ve většině případů)), uvolníte tělo. Začněte od prstů na nohou a končete u hlavy. Návodů na uvolnění těla se dá najít mnoho, stačí chvíli hledat. Využila jsem například autogenního tréninku, kterým jsem se zpočátku nechala vést. Po této fázi nastupuje vizualizace. Představte si chodbu, ve které ležíte, pomalu se zvedněte, vnímáte jaký je v ní vzduch, co máte a sobě, prohlížíte si koberec/podlahu, jak hodně je tam světlo, jsou tam lampy, lustry? Koberec nebo kamenná podlaha? Okna nebo jen zdi? Prach nebo čisto? Vytvořte si svojí vizi a chodbou pomalu projděte na její konec, kde jsou dveře. ((Když se mi špatně soustředilo, tak jsem si v chodbě představila třeba schody dolů a nahoru, hodně zatáček a rozcestí abych zaměstnala mysl a neusnula jsem)).

Dveře by měly mít jednu stálou barvu. Někdo tvrdí, že muž by je měl mít v čele chodby a ženy vlevo. Podle mě záleží na intuici, kde je prostě „uvidíte“ že mají být a nazdar. Dveřmi projdete a vejděte přímo do snu, můžete si jej sami zvolit nebo počkat co tam bude. Cílem je vytvořit dream gate – tedy dostat se do snu za pouhé vizualizace barvy vašich dveří (proto by měla být stálá) bez předchozího zdlouhavého procházení chodbou apod.

Záludnosti: Nedostatečná schopnost vizualizovat si vstup, nízká soustředěnost a velká únava jsou slušné kameny úrazu. Tato technika je tak trochu běh na delší trať, ale vyplatí se, protože pak nemáte problém se do snu dostat v podstatě kdykoli a bez dalších „berliček“.

Vyzkoušeno v praxi, ale bohužel v době, kdy jsem ještě netušila o tom, že se dá zvyšovat hladina energie a vůbec s ní pracovat. Plýtvala jsem jí hlavně na běžný život, takže příliš výsledků jsem prozatím neměla. Energetický deficit je potvora. Nicméně teď na sobě po téhle stránce chci pracovat a tím se k tomuto způsobu časem opět vrátit.

 

Programování mysli

Co má metoda vyvolat: Autosugesce, která ovlivní podvědomí.

Co je k tomu potřeba: Oproti jiným metodám nic fyzického, jen pár minut před spaním a soustředěnost. Podstatné je do mysli vložit silný záměr lucidního snění.

Popis: Před usnutím (přímo před ním, nikoli říct si to a potom se věnovat myšlenkám na něco dalšího) si několikrát nahlas zopakujte větu: „Dnes v noci mám lucidní sen a ovládám jej dle vlastní libosti.“ popř. něco na ten způsob.

Záludnosti: Odříkání si bez uvědomění toho co říkáte. Mluvit pouze v duchu není účinné. Myšlenky se po odříkání stočí jinam a tak nejsou posledními přímo před spánkem.

Vyzkoušenov praxi. Stačilo párkrát a úspěch se dostavil dost rychle.

 

Sečteno a podtrženo ideální pro mě z dlouhodobého hlediska byla kombinace mapování a tvorby dream gate. Pak se vám ve snu stane něco takového, jako když vlakem projíždíte vesnicí, kde jste kdysi byli na škole v přírodě – chvíli váháte, odkud, že to místo znáte a pak si vzpomenete. Následně je to už jen o tom ve snu se udržet, ale to je zase na jiné téma.

 

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Chcete více?


Diskuze k článku:

Buďte první, kdo zahájí diskuzi!

Upozornit na
avatar
666
wpDiscuz