Volám Tě, nejvyšší Bože, věčný Pane, vládce světa, který jsi nad světem i pod světem, mocný vládce moře, vycházející za úsvitu, zářící z východu na celý svět, zapadající na západu.
Přijď ke mně, ty, který stoupáš na čtyřech větrech, blahovolný a šťastný Agathodaimone, pro nějž se nebesa stala procesní cestou.
Volám Tě tvými svatými a velkými a skrytými jmény, při jejichž vyslyšení se zaraduješ.
Země rozkvétá, když na ni svítíš a rostliny začínají plodit, když se usmíváš. Zvířata počínají své mladé, když k tomu Ty dáváš svolení. Dej slávu a čest a přízeň a štěstí a moc tomuto NN-ovu kameni, který dnes posvěcuji (nebo posvěcovanému fylakteriu), pro NN-ovo užívání. Pokračování…
Enochiánská magie bývá označovaná jako nejmocnější, nejzáhadnější a nejnebezpečnější forma magie. Jedni v ní vidí nástroj pro otevření bran Apokalypsy, jiní prostředek k dosažení vlády nad světem a získání nesmírného bohatství. Je obestřena tajemstvím, je určena pouze vysoce zasvěceným mágům, je to magie, jejímž prostřednictvím lze komunikovat s Bohem prostřednictvím jeho andělů. Nejúžasnější na ní však je, že celý její složitý systém vychází z práce dvou mužů, kteří v průběhu sedmi let vedli konverzaci s enochiánskými entitami a pečlivě ji zaznamenávali. A život a osudy těchto dvou mužů jsou přinejmenším stejně zajímavé, jako systém, který vytvořili. Nahlédněme tedy společně do tajů životů pánů Johna Dee a Edwarda Kelleyho.
S představou axis mundi, světové osy, se setkáváme snad ve všech náboženských a duchovních systémech. Představuje střed světa, a zároveň cestu vzhůru, do nebe. Může mít podobu hory, stromu, stavby či dokonce zahrady. Představuje prostředek umožňující propojení člověka s božskými sférami, které má nad sebou. Dolů pak mohou sestupovat božské síly v podobě andělů a božských poslů. Mág může tuto osu využít k tomu, aby vystoupal a spojil se svým nejvyšším já, se svým osobním božstvím a přinesl si osobní gnózi do svého života. S tímto konceptem se pracuje odedávna.
Redakce Zřídla předkládá čtenářům základní pramenný text Hermetismu. Dochoval se ve sborníku z 5. století, kam ho ze starší předlohy zapsal Johannes Stobaeus a pokud byl někdy přeložen do češtiny, překladatel si to nechal pro sebe a své přátele. Popřípadě jsme ho jen nemohli dohledat a to jsme hledali, kde se hledat dalo. Pravděpodobně se tak jedná o první veřejnou publikaci tohoto hermetického textu v češtině.
Variant Kabalistického kříže pocházejícího původně z materiálů řádu Zlatý úsvit existuje mnoho. Scott Michael Stenwick ve své knize Mastering the Mystical Heptarchy popisuje zajímavou obdobu tohoto rituálu v enochiánském jazyce. Místo sefirot se pracuje s čakrami a lze jej dobře využít i ve skupině pro pozvednutí a vyrovnání energií před větší prací. Poněkud nezvyklé je přiřazení barev jednotlivým čakrám. Odpovídají enochiánským živlům a vycházejí z původních záznamů Johna Dee a enochiánských materiálů Zlatého úsvitu.
Poslední komentáře