Lucidní snění  0

luciddreamDnes je celkem velké oživení v esoterických oblastech a tak jsem posbíral trochu vzpomínek na svá lucidní snění:

Můj první lucidní sen asi v 10 letech: 

Byla válka a naši ves přepadli němci a všechny nás zavřeli do stodoly…

Vtom sem si ujasnil, že se mi to jen zdá – vyšel jsem ze stodoly a šel za německým oficírem a řekl mu: „Pusť nás všechny na svobodu!“ 

Ale on se zachechtal a vytáhl pistoli – na nic jsem nečekal a radši se probudil… 

Po tomto brzkém lucidním snu, o kterém sem ani tenkrát nevěděl, co to vlastně  bylo, jsem měl další sen až asi ve 40 letech…

 …

Lucidní období kolem 40 let věku:

V té době jsem už asi 10 let cvičil jógu a tak jsem se  dostal po revoluci i ke knížkám s duchovní tématikou – mimo jiné i ke knížkám o LD(1) – Namkhaie Norbu, něco z Castanědy, atp.

A začal všeliké techniky používat, abych toho stavu LD zase dosáhl, ale bezúspěšně…

Mezitím mě oslovilo vnitřní křesťanství a já se začal před spaním modlit na kolenou – JEN TAK, Z VDĚČNOSTI – bez nějakých požadavků či podmínek.

No a právě v té době se mé LD rozjely nebývalou intenzitou i četností (asi 3-4/týden)… Toto období trvalo asi půl roku, potom sem o vnitřní křesťanství ztratil zájem a na kolenou se modlit přestal… A ustaly i LD…

Já zprvu souvislost mezi modlením a sny neviděl. Teprve po asi měsíci jsem nahlédl, že by úbytek LD mohl souviset s vynecháním večerního modlení na kolenou a řekl jsem si: „Aha, začnu se zas na kolenou modlit a budou zas LD!“

A jak jsem si řekl, tak jsem i udělal a začal se  zas večer na kolenou modlit, ale ouha – žádné LD – NIC!!!

Ono už to totiž nebylo žádné upřímné modlení, BYL TO OBCHOD – NĚCO ZA NĚCO – vytratila se čistota úmyslu:

Já se budu modlit – a vy mi dejte LD… Tak tohle nezafungovalo…

A podobně i je postaven problém u těch, kteří o LD usilují… ČISTÝ ÚMYSL, UPŘÍMNÝ PŘÍSTUP, UŠLECHTILÉ A MOUDRÉ CHOVÁNÍ – -TO JE MĚŘÍTKO PRO VSTUP DUCHOVNA DO MATERIÁLNA… A nejen co se týče LD…

(krásně o tom mluví Poutník na Gošárně)

Malý vstup z debaty na fejsu:

Milan: „Pokud si člověk projde před spaním celý svůj den, zejména své myšlenky, pokud je schopen si je pamatovat… LD je skoro jistota… Přesně toto dělám večer při modlení, předkládám Bohu celý svůj den, ne symbolicky, ale jako bych ho prožil narychlo znovu.“

Já: „Jojo, někdo rekapituluje, jiný klečí a další tančí… Pro Boha, Bohu… A dělám-li to upřímně a bezelstně, z lásky k Němu – výsledky se dostaví… Pokud Bůh se mnou nemá jiné plány (viz Job, např.)…“

.. ..

Z toho plodného období jsem si pár snů – vizí zapamatoval:

1.

HOSTINA

Zdálo se mi, že jsem na hostině, jídla a pití, až se prohýbaly stoly… Obsluhovaly krásné dívky – no, paráda… a najednou do toho ještě uvědomění: Vždyť se mi to ZDÁ! – No z tohohle snu už se nechci probudit!

A tak jsem jedl a pil a jedl a pil — když tu jsem si všiml čtyř maníků u dveří, kteří mne podmračeně pozorovali… Ten už je tu nějak dlouho, jdeme po něm… Zaslechl jsem a viděl, jak si to namířili ke mně…
Na nic jsem nečekal a vyběhl dveřmi do zahrady a branou ven do parku a vzhůru do kopce… A chlapi za mnou… A nahoře – vrch šibeniční – se skutečnou šibenicí… Chlapi už mi byli v patách – a tak jsem se radši probudil – s lítostí, že těch dobrot na hostině už si neužiji.

Poučení: Dokud je nám fajn a pohoda – o Probuzení není až takový zájem…

… .. . .. …

2.

SEN HOROLEZECKÝ:

Ačkoli nejsem horolezcem – sen začal tak, že jsem byl přilepený na nějaké skoro svislé skále a zuby nehty se držel za pár malinkatých výstupků… Záda mi bičoval déšť se sněhem… Přes nepříznivé postavení a okolnosti jsem nebyl moc nervózní – dolů to nepůjde – MUSÍM TEDA VZHŮRU – DĚJ SE CO DĚJ!

A jak jsem se rozhodl, tak jsem i začal postupovat – chyt po chytu – Vzhůru…

Tady sen nějak zahalila mlha a já se uvědomil – už nahoře na vrcholu – AHA! Asi se mi podařilo fakt vylézt až nahoru – no klobouk dolů, za těhle těch podmínek – sem borec!

A najednou vidím – o kus dál – na plošince vrcholu – sedět v kruhu pár ošlehaných chlapíků…
Seděli a mlčky mě pozorovali…
Pár se jich sesednulo – uvolnili mi místo…

Přisedl jsem a koukám po nich a oni koukají s úsměvem na mě.
Takto, docela v pohodě, jsem si sáhl na hlavu.

A – Ó HRŮZO – NAHMATAL NĚKOLIKACENTIMETROVOU PRASKLINU – Sáhl jsem si na vlastni mozek!!!

To mě tak rozčílilo, že jsem se v tu ránu probudil – a ješte v lůžku – si honem ohmatával hlavu – a zaplať pámbu – byla celá, neporušená… Uff

Poučení :
Když jsem potom o snu dumal – přišel jsem na pár momentů:
1) Rozhodnutí postupovat dál – děj se co děj…
2) Přestože jsem spadl a rozbil si vlastně hlavu – z jiného hlediska – jsem se na vrchol dostal!

A tak asi obecně – funguje zkouška – není důležité, zda fakt vyšplhám nebo zhučím – důležité je do toho jít: Věřit , že to jde!

.. .. ..

3.

BOJ DOBRA SE ZLEM:

Otevřel jsem ve snu oči – a vidím, že jsem anděl, zahaluje mě bělostné roucho a mé srdce přetéká Láskou… Ale tuším, že mě ještě čeká Poslední Bitva… Tam, kde skomírá Světlo a vše zahaluje Tma… Tam cítím jeho kradmé pohyby…

I on – Démon zuřivý – se chystá k boji!!!

Neváhám a má Odvaha se mění v Meč Pravdy.

Není na co čekat – polnice se rozezní a já přímo a neochvějně zaútočím – mocným výpadem… Ale i Démon je silný a opětuje útok — Souboj začíná…

angeldemonfightČím dál víc se zaplétáme a proplétáme a já buším a řežu do té Tmy a Zloby… V zápalu Bitvy přivírám oči a neúnavně sekám… A sekám… A SEKÁM!!!!

Cítím, že slábne – Je po něm – Dodýchává…

Otevírám oči – a co to?!?

Místo zhyzděné tváře Netvora – vidím plavé zakrvavené vlasy a rozsápaná křídla a tělo – do kterého jsou ještě zaťaté… Mé? …Spáry???

 

V odlesku jeho upadlého štítu zahlédnu… Své hrbolaté čelo a rohy, tesáky a slyším chrčivý dech, který se mění v zoufale zařvání – mě Démona!!!

.. . ..

Poučeni: Svými činy pohybuji Monádou své Osobnosti!

…. … .. . .. … ….

4.

ODVAHA

Od mala jsem byl dost velký ustrašenec a dost mě to mrzelo. Většinou se mi dařilo to maskovat, ale sem tam maska Odvážného spadla a pak se Strach projevil a já se styděl sám za sebe.

Jako cvičící jógu jsem posbíral trochu odhodlání a odvahy s tím vlastním Strachem se popasovat. Zkoušel jsem to psychologickými metodami, energetickými i magickými… Ale moc mi nezabraly…

chodAž jsem jednou, to už byla devadesátá léta a na trhu knihy E. Tomáše, dostal do ruky jeho knihu Tibetská tajemství – a v ní se dočetl o obřadu CÖD staré šamanské  tradice bön: V tomto obřadu jdeme na strašidelné místo, tam uděláme v kotlíku guláš, do kterého nakrájíme své tělo a mysl – a zavoláme Démony na hostinu – když přijdou a celého mě v guláši sežerou – zbude ze mě už jenom to nezničitelné – má vyšší úroveň – a ta žádný lidský strach nezná…

A jako na zavolanou – přesný popis obřadu jsem objevil v knize K. Minaříka – obřad nastudoval a jedné tmavé a větrné noci zamířil o půlnoci na místní hřbitov, kde jsem chtěl obřad provést.
K obřadu byly zapotřebí určité pomůcky – mezi nimi i flétna udělaná z lidské kosti, což jsem neměl a tak jsem ji nahradil tibetským zvonkem…

Sedl jsem si mezi hroby, zapálil svíčku, větrem brzo uhašenou, ale byla tam lampa…

A začal prozpěvovat mantry, začínalo to odevzdáním se bohyni Taře…
Zdárně jsem v obřadu pokračoval, když mělo přijít volání Démonů a hra na flétnu…

UVIDĚL JSEM NAJEDNOU TU FLÉTNU Z LIDSKÉ KOSTI LEŽET KOUSEK VEDLE SEBE!!!

No zježily se mi chlupy a stáhlo hrdlo – opatrně jsem na ni sáhl – a UFFF – Bylo to jen srolované šedé linoleum…

Jakž takž jsem obřad dokončil, pomeditoval a mazal dom…

Žádné další zvláštní úkazy nenastaly – zaplať pámbu, ale ani Strach se nějak nezmenšil, bohužel.

Asi po 14 dnech ale přišel sen – vize:

Ležel jsem v jeskyni – na kamenném katafalku – a dvě starší vyhublé šamanky stály u mých nohou, prozpěvovaly nějaké litanie a pak mi nohy chytily.

A JÁ CÍTIL, JAK MI JEJICH RUCE PRONIKLY DO MASA NOHOU A POSTUPUJÍ VÝŠ A VÝŠ TĚLEM… UŽ BYLY V BŘICHU… A UŽ MÍŘÍ K SRDCI —

No, řval jsem hrůzou..
Ale ony pokračovaly – až do srdce…

Ztratil sem na chvíli vědomí – a když jsem se probral – MŮJ STRACH BYL FUČ!!!

Sen pak pokračoval dál ukázkami různých situací, kdy jsem obvykle pociťoval předtím strach – a teď jsem je řešil beze strachu… A bylo mi ukázano, že když člověk nemá vůbec strach, ještě to neznamená, že musí jednat bezhlavě a s furiantstvím.

Např: Byla válka – a já se s odvahou postavil celé rotě tanků – no – rozstříleli mě – sice jsem se nebál, ale bylo mi to stejně prd platné.

A ještě také: Byl jsem na večírku, kde bylo plno krásných žen, normálně bych se na ně neodvážil ani kouknout a v jejich přítomnosti jen koktal a potil se – ale s čerstvě nabytou odvahou jsem sbalil tu nejkrásnější a hned ji zatáhl kamsi vedle…

V obou případech těchto vizí jsem byl částečně přítomen v nich a částečně furt na tom katafalku a pozoroval spolu se šamankami ten děj -cítil jsem, jak obracejí oči v sloup nad mým počínáním.

Vlastně myslím, že mi trochu toho strachu vrátily, abych zas tak nemachroval a dával si trochu pozor.

….. …. … .. . .. … …. …..

5.

MONIKA SE ZEPTALA, K ČEMU JE TO LD DOBRÉ:

Lucidní sen = spím a jsem si vědom, že spím…

Tohle pochopit znamená uvědomit si, že v tomhle tom reálu = tj. bdění, jak tomu říkáme, jde vlastně o to samé, tj. SEM V TOMHLETOM REÁLU, JAK ŘÍKÁME: BDĚLÍ a buď si myslím, že jsem v reálu…  NEBO: VÍM, ŽE TAKÉ TZV. „SPÍM“ A TEDY:  M O H U     S E     P R O B U D I T ! ! !

K tomu je to dobré anebo i jen pouhé lucidní uvědomění, že tento tzv. REÁL, je jen sen, zdání, hra, výuka… I jen to už může naše těžké úkoly a zkoušky trochu ulehčit…

… .. . . .. …

6.

MENTÁLNÍ MAGIE:

V modelu mé mentální magie platí axiom : VŠECHNO JE MOŽNÉ!!!

Je-li vše možné, je pak možné, že je i něco nemožné. 

Je nemožné nebýt božstvím – a přece se jím necítíme být…
A je nemožné se jím stát – a přece o to usilujeme…

A VĚŘÍM, ŽE:

JEDNOU SE JÍM STANEME ! ! !
A BUDEME TO CÍTIT ! ! !
A DISPONOVAT SVÝM BOŽSTVÍM ! ! !

Zpěv transformujícího se:

Jsem cosi, co se mačká v kukle

a ta kukla vypadá pukle…

vzpomínám na housenku

vzpomínám na housenku…

Už abych byl venku!

Časy se mění a já taky

těším se moc na vlčí máky…

Vždyť už za malou chvíli

Vždyť už za malou chvíli

začne mi Život motýlí…

Bude to pro mě velká změna

život housenky je za to cena

možná že krutá

možná že krutá

ale já vidím už jen

KŘÍDLA ROZEPNUTÁ….

….. …. … .. . .. … …. …..

7.

ZÁVĚR

V závěru jsem měl napsat, jak mi všechno to snění pomohlo na cestě, myslím, že pomohlo…

Odpíchl bych se od rčení: Co mě nezabije – to mě posílí…

Které bych upravil do tvaru: COKOLI – I CO MĚ NEZABIJE – I CO MĚ TŘEBA ZABIJE – MĚ MŮŽE POSÍLIT ! ! !

A KDY MŮŽE?

KDYŽ TOMU DÁM LASKAVOU POZORNOST, KDYŽ TOMU DÁM ÚCTU A RESPEKT A KDYŽ SE POKUSÍM POUŽÍT TO K POZVEDNUTÍ SVÉHO POZNÁNÍ A MOUDROSTI.

 

Což přeju nám všem,

Dík 

….. …. … .. .   . .. … …. …..


(1) LD – Lucid Dream – zkratka pro lucidní sen

Chcete více?

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Diskuze k článku:

Buďte první, kdo zahájí diskuzi!

Upozornit na
avatar
666
wpDiscuz