Alegorické popisy zvířat, rostlin a kamenů shrnují vědění o světě v jeho materiální i duchovní rovině.

Physiologus byl napsán v druhém století našeho letopočtu v řeckém jazyce anonymním autorem. Od té doby se přeložil do mnoha jazyků a stal se oblíbenou knihou středověku, kterou doplňovali komentáře s odkazy na biblické příběhy a křesťanskou věrouku.

Pro překlad byla zvolena arménská verze bez průpovídek církevních otců, kterou do angličtiny přeložil a zdarma poskytl Robert Bedrosian. Česká verze, kterou lze najít pouze v knihovnách, protože je neprodejní, byla přeložena z německého manuskriptu a není původní řecké variantě, která se bohužel nedochovala, úplně nejblíže.

Každá kultura si totiž přidávala nějaké zvíře, kámen či lokalitu a vůbec samotné ilustrace jsou dílem až devátého století, Physiologus tak byl jednoduše napříč časem aktualizován, doplňován a rozvíjen. Arménská verze je dle odborníku nejvíce podobná té původní řecké. Příkladem může být třeba Štítová-želva – Aspidochelone, která je v latinském rukopisu pozměněna na velrybu a tak od ní odvozené rukopisy přejímají Aspidochelone jako velrybu. Včetně onoho německého, který byl přeložen do češtiny.

Pokračování…