Alegorické popisy zvířat, rostlin a kamenů shrnují vědění o světě v jeho materiální i duchovní rovině.
Physiologus byl napsán v druhém století našeho letopočtu v řeckém jazyce anonymním autorem. Od té doby se přeložil do mnoha jazyků a stal se oblíbenou knihou středověku, kterou doplňovali komentáře s odkazy na biblické příběhy a křesťanskou věrouku.
Pro překlad byla zvolena arménská verze bez průpovídek církevních otců, kterou do angličtiny přeložil a zdarma poskytl Robert Bedrosian. Česká verze, kterou lze najít pouze v knihovnách, protože je neprodejní, byla přeložena z německého manuskriptu a není původní řecké variantě, která se bohužel nedochovala, úplně nejblíže.
Každá kultura si totiž přidávala nějaké zvíře, kámen či lokalitu a vůbec samotné ilustrace jsou dílem až devátého století, Physiologus tak byl jednoduše napříč časem aktualizován, doplňován a rozvíjen. Arménská verze je dle odborníku nejvíce podobná té původní řecké. Příkladem může být třeba Štítová-želva – Aspidochelone, která je v latinském rukopisu pozměněna na velrybu a tak od ní odvozené rukopisy přejímají Aspidochelone jako velrybu. Včetně onoho německého, který byl přeložen do češtiny.






Tři sudičky z pohádky Šípková Růženka jsou spojovány se starořeckými Moirami: Klóthó (Předoucí), Lachésis (Udělující) a Atropo (Neodvratná). V původním příběhu z počátku 14. století však nejde o trojici dcer anebo o slovanské démony osudu, ale přímo o tři bohyně, a to jmenovitě Venuši, Lucinu a Themis.
Kontakt se živly je základním kamenem magie.
Čtvrtý Pantákl Jupitera mě oslovil a když jsem shlédl další varianty, krom té od S. L. M. Matherse, všiml jsem si, že jméno Adoniel chybí a čtverce vypadají pokaždé jinak. Rozhodl jsem se tedy zapátrat a po dlouhé odmlce se opět vmyslit do renezanční kabalistické magie.
Následující seznam jmenuje ty knihy, které mi byly užitečné na mé cestě k posvátné magii.
Od roku 2010 se českými médii nese zpráva, že v Polynésii roznáší dárky velký krab a kdo na něj nevěří, toho rozstříhá svými klepety. Poměrně děsivá a brutální výhružka odstrašovala jako kletba všechny, kdo mohl takové tvrzení ověřit a tradovala se až do vánoc 2023. Třináct let. Žádná taková tradice neexistuje. Vše je produktem omylu z knihy Malá encyklopedie vánoc z roku 2002, která posloužila jako zdroj pro výstavu Vánoce ve světě. Z výstavy pak udělala reportáž Tv Nova. A tak vznikla česká vánoční lež o tom, jak v daleké Polynésii nosí po ostrovech dárky velký krab.
Poslední komentáře