Zřídlo

Já rozumím, naprosto rozumím. Vy všichni chcete vidět anděly a démony, bytosti rozličného druhu a řádu, vnímat je do detailu a vědět zda trpaslíci nosí malé lucerničky a jestli jsou na Venuši dívky opravdu tak spanilé a lásky znalé, chcete, ale nejde Vám to. A čmouhy plující po koberci a barevné obláčky nejsou to pravé, co jste si pod svými okultními praktikami představovali. Naprosto pochopitelné. Mágy popisovaný svět zázraků a božských vychystávek zůstal v nedohlednu a svět plný fantaskních barev je stále jenom tou šedivou realitou a strohou prázdnotou, hryzající v duši přímo tam, kde je Váš skrytý sen o čárech, kouzlech, zázracích a vzrušivých překvapeních. Na tento svět snad jen zůstává skrytá vzpomínka z dětství. Vzpomínka na život, který byl skutečně Životem, protože dával smysl i význam. A k Vašemu štěstí zůstala snad stále živá.

Teoretická část:

Vyšší vnímání se děje na úrovni, kde není hmota ve smyslu, který je pro dnešní horké hlavy měřitelný nebo ekonomicky užitečný – nejde těžit astrální ropu a nejde tam udělat žádná demokracie, takže pro „racionálně“ uvažující lidi to je místo, kde žijí lvi a kam chodí jenom blázni. Ne jen že nám vědátoři otrávili planetu, ještě budou kecat, že pohádky neexistujou, ale nebojte milé děti, děda mrazík se svojí berlou vánoce udělá.

Tak zaprvé: Astrální úroveň je nehmotná. Věc druhá: Je v ní úplně všechno. Spatřit to celé najednou je na jeden večer až až, a nikdo zatím neudělal tolik popcornu, ale řekněme, že se vlastně všichni dost snaží. Za třetí, už v ní dávno jste: Haló, právě teď se nácházíte v Astrálu!!! Je to rovina v které člověk žije úplně normálně. To znamená, že i teď vnímáte svými astrálními smysly a jste v kontaktu s objekty a astrálními entitami. Jako děti jste „zázračnému“ světu byly otevření, vnímali jste úžasnou barevnost nefyzického světa a ve svých fantaziích a snech jste chodili všude možně, ale SYSTÉM nepotřebuje vnímavé a rozvinuté, ale pracovité a výkonné, tak trochu krabičky, které jsou zapojeny do „vymezených“ společenství a nepřesahují mimo nebo určitě ne tam, kde nemůžete být kontrolovaní.

Zkráceně řečeno: nikdo Vás neučil jak používat vaše lidské tělo a jeho smysly. Celé se to totiž musí svézt na tělocvikáře! Někdo přece za takový zmatek nese zodpovědnost, nebo ne?

Takže milý čtenáři, bez funkčních smyslů pro větší nebo-li vyšší svět, nestěžuj si. Rozviň se! Vyšší vnímání není nijak složité, stejně jako není nijak složité vzít do ruky činku, knihu nebo ty ostatní věci, které se člověku zpravidla nechtějí… A né proto, že by byly složité, to rozhodně né, ale patří k životním tématům, kde se přidávají výrazy typu: dřina, bouchat, trénink, makačka, cvičení a nebo tamto čemu se říká „práce“. Vy jste samozřejmě talentovaní a půjde Vám to úplně samo. Stačí na to čas.

Je to naprostý základ pro astrální cestování nebo pro jakoukoli magickou nebo mystickou práci, která předpokládá vnímání jemných úrovní. Prostě je důležité začít vnímat „ten astrál“ a to v každodenním životě. A vzhledem k tomu, že se tak vlastně již děje – žijete na astrální úrovni – není to vůbec nic, co máte začít vytvářet nebo skutečně rozvíjet, ale jenom poznat (že se to už dávno děje – byť zatím podvědomě). Jednoduché, že?

Rozvíjet vnímání věcí, které nejsou (hmotně), je zábava.

Nejdůležitější doporučení: Neočekávajte! Nepodceňujte! Vjem je vjem. Nikdo Vám doopravdy nemůže tvrdit, že ten svět mimo Vaší hlavu a smysly doopravdy existuje a že navíc opravdu vypadá, jak vypadá. Vnímání je uspořádáno uvnitř – jsou lidé co věří měření a matematice – prosím už dost nesmyslů – s tímto „ryze organickým aparátem“ si budete hrát po zbytek života a nakonec překročíte jakoukoli hranici vymezenou „zdravým rozumem“ a Systémem nalinkovaného a správného života. Pokud jsem to ještě neřekl naplno, tak znovu: Není autority, která by řekla, že něco vnímáte špatně – pouze do určitého levelu porozumění si nebudete „jisti“, jestli to je skutečně pravda. A to je pořádku. Pochybujte, zkoumejte proč vnímáte jak vnímáte a proč se to jeví jak se to jeví. Musíte si své vnímání potvrzovat a ověřovat a jakmile bude zjevně ve shodě s hmotnými projevy, uvěříte si a uznáte své schopnosti.

Rozvojem astrálních smyslů se stane svět zajímavějším (podvědomé vnímání se spojí s vědomým), začnete vidět plno souvislostí a spojitostí, poznáte velké množství praktických výhod, které takto rozšířené vnímání (prd rozšířené, normální) přinese a nakonec si uvědomíte, na jak úžasném místě vlastně žijete a také co všechno se tady dá dělat… A co všechno Člověk může.

Praktická část:

1. Vývojová fáze – vnímat „to“ co není

Chuť – chutnání – představte si něco co Vám chutná, vybavte si chuť a plně jí ciťte. Můžete zamlaskat, pídit se po té chuti svojí zvědavostí, vzpomenout si na jednotlivé nuance a chutnat vybavený „astrální objekt“. Čím více u toho budete uvolnění, tím lépe to všechno půjde. Pokud se soustředíte se zaťatými svaly – snažíte se moc a zapomněli jste, že nejlépe se učí hrou.

Chutnejte svá oblíbená jídla a zkuste také vnímat čím ono neexistující jídlo vlastně chutnáte. A máte-li takto svůj astrální smysl pro „nehmotné“ dostatečně uchopený a promeditovaný, začněte vnímat svojí „chutí“ své tělo a jeho jednotlivé části. Chutnejte se od palců na nohách až po vlasy na temeni – astrálně – k žádným úchylárnám nevybízím. Jenom svým smyslem vyplňte prostor pod kůží a tzv. celé své tělo vysmyslete.

Počítejte s tím, že je to (pohledem zevnitř) větší prostor než se zdá.

Čich – cítění – vybavte si nějakou příjemnou vůni, pokud žádnou takovou nemáte, vzpomeňte si jednoduše na citrón a čichejte kyselý citrón. Pokud už jenom z té představy začnete slinit, pokračujte dál, naučené reakce těla nemusí souviset s úspěchem na astrální úrovni, ale je to dobré znamení. Začnete-li cítit vůni citronů tak trochu jinak než pouhou „představou“ – je to právě ono – a přichází dojem typu: hele ono to fakt jde. Tak nebo onak, rozvíjejte dál! Prozkoumáte-li opět způsob jakým vnímáte astrální vůni, přejděte takto vzpamatovaným smyslem ke svému tělu a jednoduše očichejte každou buňku.

Sluch – slyšení – to by mohlo být jednoduché, vzpomeňte si na nějakou písničku a slyšte ji. Slova, nástroje, melodii, jak nejlépe budete moci. Nezapomeňte, že se pohybujete na úrovni kde není hmota a pokud máte pocit, že při sólu metalového bubeníka necítíte úder kopáku – nezoufejte. Každopádně poslechněte si na svém vnitřním přehravači pár písniček, prozkoumejte jak se to děje a přejděte k tělu. Postupně naslouchejte svým orgánům, krevnímu řečišti, tlukotu srdce, ale také hlavně místům, které se zdají být bez „zvuku“. Vše co existuje má zvuk. Projděte tělo od palců u noh, chodidel, pat, kostí, svalů až k vlasům na temení a poslouchejte jak uvnitř zní? Jaký mají zvuk? Nějaký ano, že? 

Hmat – hmatání – na astrální úrovni poznáváte přímo – dotýkáte se. Na začátek si vybavte něčí stisk ruky a vnímejte, že vám tu ruku jakoby stále tiskne, ne nijak masochisticky, prostě normální kontakt. Držíte v ruce ruku, držíte se za ruku. Ciťte dotyk do detailu, teplotu, vlhkost/suchost, tlak, povrch. Nebo zcela jinak začněte romantickou představou, že se držíte za ruku se svojí vysněnou „osobou“. Po té až vystřídáte obě dvě ruce, můžete v načaté romantice pokračovat a budete se nyní objímat a zapojíte vnímání celého povrchu těla. Vedlejší dopady představ jsou samozřejmě vpořádku, ale opět neznamenají úspěch na pláni astrální. Což… využíváte-li pro rozvoj astrálního hmatu představu „mazlení“ s někým vysněným, může samosebou nastat. Jakmile se svým astrálním hmatem umíte vnímat něco „co není“, v různých pozicích a máte uchopené a promeditované jak se to celé děje, opět prohmatejte tímto způsobem celé tělo, buňku po buňce.

Zrak – vidění – snad skoro všichni vidí něco když zavřou oči, barvy, obrazy, různé děje a spletence… ale to všechno je většinou šum rozbité nebo spíše nenaladěné televize a tak se normálně na to člověk vlastně ani nesoustředí, protože ho to moc neoslovuje a dobře dělá. Vizuální chaos nezastavíte, děje se pořád i během dne, jenom jste se odnaučili ho vnímat. Nyní se naučíte na něm surfovat, a řekněme, že plně a cele. Zavřete oči a představte si, že na vás svítí mnoho reflektorů nebo sluncí, že je kolem velká světelná záře a proto musíte mít zavřené oči, ale i skrze víčka proniká silný svit. Vnímejte to silné světlo všude – proniká hluboko dovnitř a není před ním žádného tmavého místa. Pokud Vám to jde, přejděte třeba k lehce nudné představě povrchu stromu, viďte jeho kůru a začněte pozorovat jednotlivé vykreslující se struktury, přibližujte se, oddalujte se – hrajte si se schopností vnímat jednotlivé detaily. A následně prozkoumejte jak tyto neskutečné zrakové vjemy vnímáte a použijte své vnitřní vidění na postupnou prohlídku celého těla.

2. Vývojová fáze – synchronní vývoj astrálních smyslů

Cvičit své smysly můžete v průběhu celého dne a kreativně, při chůzi, rozhovoru, u jídla, na přednáškách, v tramvaji, na záchodě ne, tam dělejte něco užitečnějšího, ale jinak prostor pro rozvoj poskytuje bohatě každodenní realita, ale pak přichází na řadu ono cvičení, kdy si sednete na židli a oživíte své astrální smysly výše popsaným způsobem – jako když si zajdete do fitka, přestože celej den lítáte.

Nyní přichází na řadu vnímat nehmotné objekty všemi smysly – najednou. Jste-li imaginárně v lese, tak ho vnímáte plně a se vším. Pijete-li imaginárně pivo nebo víno, vnímáte smysly plně a se vším. Hrejte si co nejvěrohodněji, co nejopravdověji, přestože se vlastně doopravdy nic takového „ve skutečnosti“ neděje. Vaše vědomí rozvíjí jemné vnímání a vy si tak postupně uvědomujete, v průběhu třeba měsíčního trénování, že existence vjemů není pouhou výsadou hmoty. A to je významný předěl a pravý výsledek praktického cvičení, protože se nejedná o jakési intelektuální poznání, ale žitý stav – každodenní prožívanou zkušenost. Svým astrálním vnímáním nyní vnímáte za hranici pevné hmoty. Když vnímáte nehmotnou astrální úroveň a hlavně informace které obsahuje – to je pro příklad to, co vám na potkání člověk neřekne, ale vy si toho všimnete – tak díky rozvinutým smyslům, to nezůstane jako podvědomý vjem a nejasné tušení, ale něco skutečného, vědomého, pojmenovatelného a uchopitelného.

Jednoduše výsledkem synchronního rozvoje astrálních smyslů je nová dimenze vnímání, respektive otevřená podvědomá úroveň, kterou po dlouhodobém zbystřování nehmotného (nyní již bez problémů a bariér) zaznamenáváte. Žijete ve světě, kde je toho jednoduše Víc.

3. Vývojová fáze – jemné astrální úrovně a možnosti

Samozřejmě když už člověk přijde na to, že má z toho jakýsi benefit, tak pokračuje dál. A když svým cvičením a touhou poznat, přišel na to, co to je Astrální úroveň, může začít „cestovat“ a to nejdříve v těle a pak, když tělo leží, tak i mimo tělo. Co asi není zjevně řečeno, je, že Astrální cestování „v těle“ dělají v podstatě úplně všichni. Zjednodušeně o každém lze říci, že má tzv. „svůj svět“. A když si takhle se svým světem sedí před televizí a dívá se třeba na horor, začne se bát, a to proto, že se jeho astrál přesunul na „strašidelné“ místo – jeho vlastní strašidelné místo, ne strašidelné místo toho hororu (televize to fakt neumí, ale člověk jo). Samozřejmě nemusí být zrovna fanda strachu a strašení a tak raději přepne televizi a dívá se na komedii nebo nějakou romantiku, aby jeho svět byl lepším a záživnějším místem – zkrátka přecestuje. Možná může být nyní jasnější proč měli Mágové svá zrcadla, je to už docela dlouho co to ti první používali a tak páni vědci vlastně televizí nevytvořili nic nového nebo dokonalejšího (nyní však víte k čemu televize je a můžete jí s úspěchem používat).

Než vystoupíte z Vašeho těla ven, naučte se cestovat astrálem v těle. Prozkoumejte základní úrovně a pak i ty abstraktnější, které jsou v magii známé jako sféry. Nejdříve někde nerušeni a pak během každodenní činnosti, protože ve hmotě jste stále ve svém těle, ale ve svém astrálu se můžete nacházet někde úplně jinde. I necvičené oko pozná rozdíl pocitových světů člověka depresivního a člověka rozjařeného a radostného, oba dva se nacházejí na rozdílných duševních pozicích – stavech, přestože spolu hrají třeba šachy v jedné místnosti – a jsou tak přítomni jedné hmotné realitě.

Astrálním cestováním v těle nezměníte hrubou skutečnost, ale Váš přístup do ní bude z jiné pozice a prožívání a promění se tak potenciál aktuálních možností – s tímto světem si můžete hýbat dle libosti a Umět to se v žádném případě neztratí. Kolik toho budete vnímát a kam se podíváte psát nemusím, vesmír je velký, skutečně velký a hlavně opravdu, ale opravdu rozmanitý.

Jakmile se naučíte „zvednout kotvy“ budete volní a svobodní a to v každé situaci.

A pak vyjít z těla ven a cestovat v astrálu napřímo, bude už jen pouhá maličkost.

Závěrem

Rozvoj astrálních smyslu pomocí cvičení znamená otevření podvědomého vnímání a uchopení nonverbální komunikace, děje se tak osvěžením schopnosti vnímat nefyzické jevy a rozšířením vědomé kapacity. Po dlouhodobém aktivním tréninku smyslů se dostaví výsledky v každodenním životě, smysly jsou zbystřené a zaznamenávají informace, které jste předtím běžně nevnímali a zůstávali v podvědomí.

V případě jakýkoli vjemů je důležité rozumět jejich významu a chápat svojí vnitřní symboliku (co znamená cítit vůni růži na místě kde nejsou růže, atp.), protože bez vědomosti vnímání bude otevřené podvědomí šílenstvím a člověk bude přecitlivělý a projde si doslova křtem ohně.

Jakmile jste astrálně citliví, můžete prozkoumávat nehmotné oblasti a entity, jinak neviditelné a tudíž skryté, a to v těle i mimo tělo.

Poslední důležitá věc je, že toto vnímání mají všichni aktivní, akorát je pro většinu podvědomého charakteru a k jejich osobnosti se dostává pouze skrze „podivné“ nebo „zvláštní“ pocity a nálady, nebo jako intuice, a stejně se mohou rozhodnout na základě preferencí něčeho jiného (a být třeba napáleni nebo podvedeni, přestože se jim ten člověk nezdál). Po rozvinutí astrálních smyslů budete jednoduše vědět (nic Vám neunikne). Předtím jste samozřejmě také věděli, ale jako bytost (od shora dolů), ale nyní budete vědět i jako vymezená osobnost (ego), kterou jste rozvinuli nebo jinak řečeno otevřeli skrze praxi.