Jednou z praxí pokročilé magie je přijímání planetárních a hvězdných vlivů. V knihách pravých mágů je vždy alespoň zmínka, od chaldejských, přes zoroastriány k mithrovi, helénům až po křesťanské. A ona přímá nebo nepřímá zmínka bohatě stačí, protože příliš velká složitost v takové činnosti není, je-li člověk správně uzpůsoben. Sama základní teze spočívá v zrcadlení nebo stejnorodosti horního a dolního, ve smyslu, že nebeský nástroj o sedmi strunách má na zemi v člověku svůj protějšek. A pokud ten vnitřní-lidský je rozladěn a nehraje v souladu s vnějším-kosmickým, má to neblahý vliv na harmonii v jeho životě.
Rozvíjející teze pokračuje, že ony planety svítí a vše pod lunou přijímá planetární paprsky ať dobrovolně či nucením, podle toho jak je přírodou uzpůsobeno svým charakterem a u člověka přirozeně jeho vlastní vůlí. Může se proto na přijetí nebeského-astrálního vlivu připravit a uzpůsobit, jak nejlépe dovede, ale nejprostěji tak, že určený vliv chce přijmout a je mu svojí duší otevřen.
Forma praxe tak může být rituální, meditativní nebo kontemplativní: Zpravidla se začíná nejbližší „planetou“, strážkyní naší zemské sféry, vládkyní všech vod, Lunou, vstupní branou do sfér nebeských. Je poznáno studené a vlhké světlo tohoto nejbližšího kosmického ohně a pokračuje se dalšími planetami až k Saturnu (samo Slunce je hned druhé nebo jako čtvrté), kde je překročen práh mezi pohyblivým a stálým (časem a věčností) a přijímá se vliv stálic a konstelací.
Světlo bludných i pevných hvězd je živé a hovoří svým vlastním jazykem. Vnitřní nástroj je v začátcích nejdříve sladěn a následnou praxí pak spěje k vyšším oktávám a zvětšuje se rozsah jeho harmonie. Proměna duše přináší i proměnu těla a oboje může snést více ze svého Ducha a budí se tak v člověku jemu přirozený Génius.
Vězte, že každé světlo má své spektrum a na jednom konci je pozitivní a lidskému životu prospívající a na druhém konci je rozkladné a životu nepříznivé. Kupříkladu Slunce má své krásy, hřeje a životu prospívá, ale jeho žár je i spalující a v přemíře smrtící. Oba dva póly jednoho spektra mají svůj smysl a fungují neodděleně jako celek. Buďte proto moudří, dbejte rovnováhy čtyř živlů a nenapínejte extrémní praxí své možnosti.
Návod na celou práci je velmi jednoduchý: Nejdříve o tématu pečlivě rozjímejte a celou teorii prozkoumejte z dostupných zdrojů tradice. Usedněte nebo zaujměte vhodnou pozici pro přijímání a v příhodný nebo zvolený čas navažte vizuální kontakt s hmotným objektem nebo představou. Pomocí uvolněného dechu začněte astrální svit kumulovat v duši. Světlo pouze vdechujte a při výdechu ho rozprostírejte do celého těla. Metoda může být velmi stará, už proto, že používá něčeho tak přirozeného jako je dech a vizuální kontakt nebo představa, ale mnohem důležitější než historie je opravdová zkušenost praxe.
Astrální světlo planetárního a hvězdného původu je živé a moudré. Postupným vyladěním a uzpůsobením bytí pro jednotlivé sféry nabudete zasvěcení dané oblasti (Luny, Merkura,…) a přechodem ke stálicím zastupujícím věčné archetypy, budete přijímat již módy celistvosti pro svojí duši. Jedná se tak o hlubokou praxi magického dýchání. Pomocí jeho rytmu se rozkmitává vnitřní k harmonii s vnějším a v tomto spojení lásky dochází se úplnosti.
Budiž Vám přáno.
Diskuze k článku: