Zřídlo

Redakce Zřídla vydává druhou část překladu Vasuguptových aforismů Šivy – Šivasútry. Text je opět hutný a přináší další věty k rozjímání a meditaci a tentokrát se věnuje proměně jednotlivce. V první části bylo pojednáno o Univerzálním vědomí a Objevení přirozeného poznání.

Samozřejmě je třeba podotknout, že jednotliví komentátoři rozebírají každý aforismus na dvě, tři a někdy i pět nebo šest stránek a osvětlují v něm různé přístupy a kontexty filosofie Kašmírského Šivaismu. Pro zběžné pochopení je třeba znát základy jógy, indického náboženství a nebo si v případě nejasností dané výrazy dohledat i jinde.

Použití anglického překladu posledního kašmírského svatého učence Swamiho Laskhman Joo, by mohlo být v jistém smyslu více osvětlující a pro čtenáře tak i lépe stravitelné. Bohužel se nedrží původní předlohy a celý překlad je tak v jeho podání opravdu volný a působí jako převyprávění (což není vůbec na škodu pro pochopení), ale právě proto byla zvolena verze od Subhas C. Kak, která je sanskrtu věrná.

Pokud by čtenáře zajímali další texty podobné ryzosti jako jsou Šivasútry, můžeme doporučit dalšího kašmírského učence Abhinavaguptu a jeho text Paramárthasára, kde ve sto pěti aforismech podává Esenci nejvyšší skutečnosti nebo též Esenci nejvyšší pravdy.

3- ānavopāya -The transformations of the individual – Proměna individuality

3-1 ātmā cittam
The mind is the self.
Mysl je Já.
.
3-2 jñānam bandhah
(Material) knowledge is bondage (association).
(Hmotné) poznání je omezení (asociacemi).
.
3-3 kalādīnām tattvānām aviveko māyā
Maya is the lack of discernment of the principles
of transformation.
Maya je nedostatek v rozlišení principů proměny.
.
3-4 śarīre samhārah kalānām
The transformation is stopped in the body.
Proměna je zastavena v těle.
.
3-5 nādī samhāra bhūtajaya bhūtakaivalya bhūtappthaktvāni
The quieting of the vital channels, the mastery of the
elements, the withdrawal from the elements, and the separation of the elements.
Utišení vitálních kanálů, mistrovství elementů, stažení elementů, a rozdělení elementů.
.
3-6 mohāvaranāt siddhih
Perfection is through the veil of delusion.
Dokonalost je skrze závoj klamu.
.
3-7 mohajayād anantābhogāt sahajavidyājayah
Overcoming delusion and by boundless extension innate
knowledge is achieved.
Překonáním klamu a bezmezným rozšířením je dosaženo přirozeného poznání.
.
3-8 jāgrad dvitīyakarah
Waking is the second ray (of consciousness).
Bdění je druhý paprsek (vědomí).
.
3-9 nartaka ātmā
The self is the actor.
Já je herec.
.
3-10 rango’ntarātmā
The inner self is the stage.
Vnitřní já je scéna.
.
3-11 prekśakānīndriyāni
The senses are the spectators.
Smysly jsou diváci.
.
3-12 dhīvaśāt sattvasiddhih
The pure state is achieved by the power of the intellect.
Čistý stav je dosažen silou intelektu.
.
3-13 siddhah svatantrabhāvah
Freedom (creativity) is achieved.
Svoboda (tvorby) je dosažena.
.
3-14 yathā tatra tathānyatra
As here so elsewhere.
Jako tady tak jinde.
.
3-15 visargasvābhāvyād abahih sthitestatsthitih
Emission (of consciousness) is the way of nature and so
what is not external is seen as external.
Vyzařování (vědomí) je cestou přírody a tak co není vnější, je viděno jako vnější.
.
3-16 bījāvadhānam
Attention to the seed.
Pozornost semínku.
.
3-17 āsanasthah sukham hrade nimajjati
Seated one sinks effortlessly into the lake (of consciousness).
Usazen se potápí bez námahy do jezera (vědomí).
.
3-18 svamātrā nirmānam āpādayati
The measure of consciousness fashions the world.
Měřítko vědomí zdobí svět.
.
3-19 vidyā avināśe janma vināśah
As (limited) knowledge is transcended, birth is transcended.
Jako je (omezené) poznání transcendováno, je transcendováno zrození.
.
3-20 kavargādisu māheśvaryādyāh paśumātarah
Maheshvari and other mothers (sources) of beings
reside in the sound elements.
Maheshvari a ostatní matky (zdroje) bytí spočívají ve zvuku elementů.
.
3-21 trisu caturtham tailavadāsecyam
The fourth (state of consciousness) should be used to
oil the (other) three (states of consciousness).
Čtvrtý (stav vědomí) má být užit k naolejování (ostatních) tří (stavů vědomí). *
.
3-22 magnah svacittena praviśet
Absorbed (in his nature), one must penetrate (the phonemes) with one’s mind.
Zabrán (do své podstaty), musí proniknout (fonémy) vlastní mysli.
.
3-23 prāna samācāre samadarśanam
The lower plane arises in the center (of the phoneme).
Nižší rovina povstává v centru (fonému).
.
3-24 madhye’vara prasavah
A balanced breathing leads to a balanced vision.
Vyrovnané dýchání vede k vyrovnané vizi.
.
3-25 mātrāsvapratyaya sandhāne nastasya punarutthānam
What was destroyed rises again by the joining of perceptions with the objects of experience.
Co je zničeno vstane znovu skrze spojení vnímání s objekty zkušenosti.
.
3-26 śivatulyo jāyate
He becomes like Shiva.
On bude jako Šiva.
.
3-27 śarīravrttirvratam
The activity of the body is the vow.
Činnost těla je zaslíbení.
.
3-28 kathā japah
The recitation of the mantras is the discourse.
Recitace manter je vyjádřením.
.
3-29 dānam ātmajñānam
Self-knowledge is the boon.
Sebepoznání je dar.
.
3-30 yo’vipastho jñāhetuśca
He who is established is the means and knowledge.
Ten který je zakořeněn, je prostředkem a poznáním.
.
3-31 svaśakti pracayo’sya viśvam
The universe is the aggregate of his powers.
Univerzum je nahromaděním jeho sil.
.
3-32 stithilayau
Persistence and absorption.
Setrvání a pohlcení.
.
3-33 tat pravrttāvapyanirāsah samvettrbhāvāt
Even when this (maintenance and dissolution) there is no break (in awareness) due to the perceiving subjectivity.
Dokonce když takto (udržován a rozkládán) není vůbec přerušen (v uvědomění) z důvodu vnímání subjektivity.
.
3-34 sukha duhkhayorbahirmananam
The feeling of pleasure and pain is external.
Pocity libosti a bolesti jsou zevnější.
.
3-35 tadvimuktastu kevalī
The one who is free of that is alone (with consciousness).
Ten jenž je od toho osvobozen, je sám (s vědomím).
.
3-36 mohapratisamhatastu karmātmā
A mass of delusion the mind is subject to activity.
Množství klamu mysli je podmíněno aktivitou.
.
3-37 bheda tiraskāre sargāntara karmatvam
When separateness is gone, action can lead to creation.
Když je oddělenost pryč, aktivita může vést k tvorbě.
.
3-38 karanaśaktih svato’nubhavāt
The power to create is based on one’s own experience.
Síla k tvoření je založená na vlastní zkušenosti.
.
3-39 tripadādyanuprānanam
That which precedes the three (states of consciousness)
vitalizes them.
To co předchází třem (stavům vědomí) je oživuje. *
.
3-40 cittasthitivat śarīra karana bāhyesu
The same stability of mind (should permeate) the body,
senses and external world.
Ta stejná stabilita mysli (může pronikat) tělem, smysly a vnějším světem.
.
3-41 abhilāsādbahirgatih samvāhyasya
Craving leads to the extroversion of the inner process.
Žádostivost vede k extroverzi vnitřního procesu.
.
3-42 tadārūdhapramitestatkśayājjīvasamkśayah
When established in pure awareness, (the craving) is
destroyed and the (empirical) individual ceases to exist.
Když zakoření v čistém uvědomění, (žádostivost) je zničena a (zkušenostní) individualita ustává v bytí.
.
3-43 bhūtakañcukī tadā vimukto bhūyah patisamah parah
Although cloaked in the elements one is not free, but,
like the lord, one is supreme.
Ačkoliv zabalen do elementů není svobodný, ale jako pán, je nejvyšším.
.
3-44 naisargikah prānasambandhah
The link with the vital breath is natural.
Spojení s životním dechem je přirozené.
.
3-45 nāsikāntarmadhya samyamāt kimatra savyāpasavya sausumnesu
Concentrating on the center within the nose, what use
are the left and the right channels or susumna?
Soustředění na centrum uvnitř nosu, jaké použití má levý nebo pravý kanál nebo šušumna? **
.
3-46 bhūyah syāt pratimīlanam
May (the individual) merge (in the lord) once again.
om tat sat
Nechť (jedinec) opět splyne (v pánu).
Om Tat Sat
.

* Čtvrtý stav se nazývá Turiya (v sanskrtu znamená Čtvrtý) a je zkušeností čistého vědomí, které je na pozadí všech jevů nebo jejich základem. Transcedujícím vědomím, ležícím za třemi stavy bděním, sněním a hlubokým spánkem.